Isa 2 | CzeCSP | STEP | Slovo, které Izajáš, syn Amósův, viděl o Judsku a Jeruzalému:

‏ Isaiah 2

Pohané hledají Hospodina, Juda opuštěn pro modlářství

1 Slovo, které Izajáš, syn Amósův, viděl ^▼▼1,1 o Judsku a Jeruzalému: 2 I ^{▼▼//Mi 4,1n} stane se v posledních dnech, že hora Hospodinova domu bude pevně stát jako přední ^{▼▼n.: nejvyšší; srv. Jr 31,7} z hor a bude vyvýšena nade všechna návrší. Budou k ní proudit všechny národy 3 a mnozí lidé ^{▼▼n.: ()národy (/–ům)} ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}přijdou a řeknou: Pojďte a vystupme na horu ^{▼▼Gn 22,14p} Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás vyučovat podle ^{▼▼n.: ze} svých cest a budeme chodit po jeho stezkách. Neboť ze Sijónu ^▼▼24,23 vyjde zákon a Hospodinovo slovo z Jeruzaléma. 4 A bude soudit mezi těmi národy a domlouvat ^{▼▼n.: rovnat spory} mnohým lidem. ^{▼▼n.: ()národy (/–ům)} I překují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože; národ proti národu nepozdvihne meč a už se nebudou učit boji. ^{▼▼::Sd 3,2}

5 Pojďte, ⌈dome Jákobův,⌉ ^{▼▼[tato vazba se vyskytuje u Iz v StS nejčastěji (9×); 8,17; 10,20; 14,1; 29,22; 46,3; 48,1; 58,1; Ex 19,3p]} a choďme v Hospodinově světle! ^{▼▼Ef 5,9} 6 Hospodine, vždyť jsi zavrhl svůj lid, dům Jákobův, protože jsou plni ⌈východního věštění⌉ ^{▼▼n.: [věštců] z východu} a hádání z oblaků ^{▼▼Dt 18,10!; Jr 27,9} jako Pelištejci; s dětmi cizozemců si potřásají rukama. ^{▼▼nejistý význam} 7 Jeho země je plná stříbra a zlata a jeho pokladům není konce; jeho země je plná koní ^{▼▼31,1; Dt 17,10; Ž 147,10; Oz 14,4} a jeho válečným vozům není konce. 8 Jeho země je plná nicotností. ^{▼▼n : model; v. 18; 10,10; srv. (jiný h. kořen) Jr 8,19!} Klanějí se dílu ^{▼▼Dt 5,9; Jr 1,16} svých rukou, které učinily jeho prsty. 9 Člověk se hrbí, muž je ponížený. ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Neodpouštěj ^{▼▼n.: nepozdvihuj je; h.: nepozdvihuj / neodnášej jim (provinění). [Slovní hříčka: hrbí se a sklánějí (před falešnými bohy — nepozdvihuj je / neodpouštěj jim.]; srv. Gn 18,24; 40,13; Jr 52,31} jim! 10 Vejdi do ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}skal, ^{▼▼Zj 6,15n} skryj se do prachu ⌈ze strachu z Hospodina⌉ ^{▼▼n.: před hrůzou Hospodinovou; srv. v. 19; Neh 5,15; Př 1,7} a před nádherou jeho vznešenosti. 11 Domýšlivý pohled člověka bude snížen ^{▼▼5,15; 2K 10,5} -- skloní se hrdost ^▼▼10,12 ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}lidí. Hospodin sám bude vyvýšen v onen den.

Lidská pýcha pokořena

Neboť den Hospodina zástupů přichází na všechno pyšné ^{▼▼16,6; Jr 48,29; Př 15,25} a povýšené, na vše, co se pozvedá, a bude to sníženo: 13 Na všechny vznešené a vyvýšené libanonské cedry ^{▼▼37,24; Jr 22,7; Ez 17,22n} a na všechny bášanské duby, ^{▼▼srv. Am 2,9!} 14 na všechny vysoké hory a na všechna vyvýšená návrší, 15 na každou vysokou věž a na každou opevněnou hradbu, 16 na všechny taršíšské lodě ^▼▼23,10 a na všechny vzácné jachty. ^{▼▼n.: lodě; jiní překládají: umělecké předměty; HL} 17 A skloní se domýšlivost člověka, bude snížena hrdost ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}lidí. Hospodin sám bude v ten den vyvýšen 18 a nicotnosti zcela pominou. ^{▼▼h. sg.; n.: (Hospodin …) nahradí} 19 A vejdou do skalních jeskyní a do roklin prachu země ze strachu z Hospodina a před nádherou jeho vznešenosti, ^▼▼v. 10 když povstane, aby otřásl ^{▼▼n.: šokoval / vystrašil zemi} zemí.

20 V onen den člověk své stříbrné i ^{▼▼h.: nicotnosti i své} zlaté nicotnosti, které mu udělali, aby se jim klaněl, odvrhne krysám a netopýrům, 21 aby vešel do dutin těch skal a do skalních trhlin ze strachu z Hospodina ^{▼▼vv. 10. 19} a před nádherou jeho vznešenosti, když povstane, aby otřásl ^{▼▼n.: šokoval / vystrašil zemi} zemí. 22 ⌈Přestaňte se spoléhat na člověka,⌉ ^{▼▼h.: přestaňte si od člověka, ($)} jehož dech je v jeho chřípí; vždyť ⌈za co má být považován?⌉ ^{▼▼n.: jak má být ceněn?}