‏ James 2

Nikomu nestraňte

1Moji bratři, nespojujte
ř.: nemějte … v přijímání …
víru
vv. 5.14—26; 1,3
v ⌈našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy,⌉
n.: našeho slavného Pána Ježíše Krista; Ž 24,7; Sk 7,2; 1K 2,8
s přijímáním osob.
tzn. posuzovat lidi a jednat s nimi podle jejich společenského postavení; Dt 1,17; Ř 2,11
2Když vejde do vašeho shromáždění
ř.: synagogy; Sk 13,43; Zj 3,9
muž se zlatým prstenem a v nádherném
ř.: zářivém; L 23,11p
šatě
L 23,11; 16,19
a vejde tam také chudý člověk ve špinavém šatě,
Za 3,3n
3vy věnujete pozornost
ř.: hledíte (s přízní) na
tomu, který nosí nádherný šat, a řeknete mu: 'Ty si sedni pohodlně sem,' a chudému řeknete: 'Ty postůj támhle nebo si sedni [sem] pod mou podnož,'
srv. Mt 5,35
4cožpak jste neučinili mezi sebou rozdíl a nestali se soudci
Ž 82,2; Mt 7,1; J 7,24
⌈se zlými pohnutkami⌉?
n.: ve zlém způsobu myšlení; Mt 15,19

5Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil
1K 1,27
Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí
L 12,21; 1Tm 6,18; Zj 2,9
ve víře a stali se dědici království,
Mt 5,3; 25,34; L 12,32; 22,29
jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
6Vy však jste zneuctili chudého.
Ž 14,6; Př 14,31
Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí
Sk 16,19
vás právě oni před soudy?
7Což nehanobí právě oni to drahé
ř.: krásné
jméno,
Sk 11,26; 1Pt 4,16
⌈jímž jste byli nazváni⌉?
n.: které bylo nad vámi vzýváno; Sk 15,17; [tzn. jm. toho, jemuž náležíte; srv. 2Pa 7,14; Iz 63,19; Am 9,12; Jr 14,9; 15,16]
8Jestliže vskutku plníte královský zákon
Ga 6,2
podle Písma: 'Budeš milovat svého bližního jako sebe samého',
Lv 19,18
dobře činíte.
v. 19; 1Kr 8,18; Fp 4,14
9Jestliže však někomu straníte,
ř.: přijímáte osoby
dopouštíte se hříchu a Zákon
Ř 7,7
vás usvědčuje
J 8,46
jako přestupníky.
10Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl,
3,2p; 2Pt 1,10; Ju 1,24
stal by se vinným ve všech.
Dt 27,26; Mt 5,19; Ga 3,10; 5,3
11Vždyť ten, kdo řekl: 'Nezcizoložíš,'
Ex 20,14
řekl také: 'Nezavraždíš.'
Ex 20,13
Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona.
Ř 2,25; Ga 2,18
12Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody.
1,25
13Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství;
Př 21,13; ::Mt 5,7; 18,32—35
milosrdenství přemáhá
ř.: se chlubí proti
soud.

14

Víra a skutky

Co je platné, moji bratři, říká–li někdo, že má víru, ale nemá skutky?
Mt 7,21; Ef 2,10
Může ho taková víra zachránit?
15Budou–li bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek
1J 3,17
denní obživy,
16a někdo z vás jim řekne: 'Odejděte v pokoji,
Sk 16,36
zahřejte se a nasyťte se,' a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné?
17Tak i víra:
Ga 5,6
nemá–li skutky, je sama o sobě mrtvá.

18Někdo však řekne: 'Ty máš víru a já mám skutky.'
n.: citát končí až na konci verše
Ukaž mi tu svou víru bez
var.: z tvých
skutků a já ti ukážu svou víru
He 11,33
na
ř.: ze …
svých skutcích.
19Ty věříš, že ⌈je jeden Bůh⌉.
n.: Bůh je jeden; Dt 6,4; Mk 12,29
Dobře činíš. Také démoni tomu věří, avšak chvějí se.
Mt 8,29
20Chceš však poznat, ó nerozumný
ř.: prázdný; tj. bez ducha, bez rozumu, tudíž n : hloupý (srv. Př 2,6); 2S 6,20p; 2Kr 18,20; Ž 2,1; Př 12,11; 14,23; Mt 5,22 / ničemný (Sd 11,3p)
člověče,
Ř 2,1!
že víra bez skutků je neúčinná?
var.: mrtvá
21Cožpak náš otec Abraham
J 8,39
nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka?
Gn 22,9; He 11,17
22Vidíš, že víra ⌈působila spolu s jeho skutky⌉
n.: napomáhala jeho skutkům; srv. Mk 16,20; Ř 8,28
že v těch
ř. ek tón 
skutcích se stala víra dokonalou.
Mt 19,21; 1J 2,5
23I naplnilo se Písmo,
Mk 15,28; L 4,21
které praví: 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost'
Gn 15,6
a byl nazván Božím přítelem.
Ex 33,11; Iz 41,8; J 15,15; ::Jk 4,4
24Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry. 25A nebyla podobně ospravedlněna ze skutků i nevěstka Rachab,
Joz 2,1; He 11,31
když přijala posly
Mk 1,2
a propustila je jinou cestou?
26Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.

Copyright information for CzeCSP