‏ James 4

Přátelství se světem

1Odkud jsou boje a hádky
n.: půtky; 2K 7,5; 2Tm 2,23; Tt 3,9†
mezi
n.: ve vás
vámi? Zdali ne odtud -- z vašich rozkoší,
ř. hedoné; L 8,14; Ř 6,12v; Ga 5,24v; Tt 3,3; 2Pt 2,13
které bojují ve vašich údech?
Ř 7,23
2Dychtíte, ale nemáte. Zabíjíte
n : nenávidíte; Mt 5,21n.44; 1J 3,15
a žárlíte, ale nemůžete ničeho dosáhnout. Hádáte se a bojujete, a nic nemáte, protože nežádáte.
3Žádáte,
Ž 18,42; 66,18n; 109,7; Př 15,8; 1J 3,22; 5,14
a nedostáváte, protože žádáte špatně, abyste to vynaložili
srv. Mk 5,26; L 15,14; 2K 12,15
na své rozkoše.
4[Cizoložníci a] cizoložnice!
Jr 3,1—20; 9,2; Ez 16,32.38; Oz 4,12; 5,4; Mt 12,39
Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa,
1,27; 1J 2,15
stává se nepřítelem Božím.
::2,23; L 19,27; Ř 8,7; J 6,24; 15,19
5Či myslíte, že nadarmo praví Písmo:
buď je míněno obecně učení Písma, nebo je citován nedochovaný text; srv. J 19,37p; Ř 4,3
'Žárlivě
ř.: K závisti
touží ⌈Duch, který v nás přebývá⌉
n.: po duchu, jemuž dal přebývat v nás; 1K 6,19
'?
6Ještě větší je však milost, kterou dává. Proto Písmo praví: 'Bůh se staví proti pyšným,
Jb 22,29; Ž 138,6; Př 29,23; Da 4,37; Mt 13,12; L 18,14
ale pokorným dává milost.'
Př 3,34 (LXX); 2Pa 32,26; //1Pt 5,5
7Poddejte
2Pa 30,8; 1K 15,28; n.: Podřiďte; 1Pt 2,13
se tedy Bohu. Postavte
Ef 6,13
se proti Ďáblu,
Mt 4,1—11; Ef 4,27; 1Pt 5,8!; Ju 1,9; Zj 2,10
uteče od vás.
8Přibližte
Za 1,3; He 7,19
se k Bohu, a přiblíží
Ž 34,19
se k vám. Očisťte
Iz 1,16; 1J 3,3
ruce, hříšníci, a očisťte srdce,
Ž 24,4; Jr 4,14; 1Pt 1,22
lidé ⌈dvojí mysli⌉.
1,8
9Pociťte svou ubohost, naříkejte a plačte.
L 6,25
Váš smích ať se obrátí v nářek
Pl 5,15
vaše radost v sklíčenost.
10Pokořte se před Pánem, a povýší
Jb 5,11; L 1,52
vás.

11

Souzení bratra

Bratři, nemluvte jeden proti druhému.
5,9
Kdo mluví proti bratru nebo soudí
Mt 7,1; Ř 14,4
svého bratra, mluví proti Zákonu a soudí Zákon. Jestliže však soudíš Zákon, nejsi činitelem
1,22; Ř 2,13
Zákona, nýbrž soudcem.
12Jeden je zákonodárce
Iz 33,22
a soudce,
5,9; 2Tm 4,8
ten, který může zachránit i zahubit.
Mt 10,28
Ale kdo jsi ty, jenž soudíš bližního?

13

Chvástavost

Nuže nyní vy, kteří říkáte: 'Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města a zůstaneme tam rok a budeme obchodovat a vydělávat' --
14nevíte, co bude zítra!
Př 27,1; L 12,18—20
Co je váš život? Vždyť jste pára,
Ž 39,5; 144,4; 1Pt 1,24
která se na chvilku ukazuje a potom mizí.
15Místo toho byste měli říkat: „Bude–li Pán ⌈chtít,
Př 19,21; Sk 18,21; 1K 4,19; 16,7
budeme naživu a uděláme
var.: chtít a budeme naživu, uděláme
to nebo ono.“
16Vy se však chlubíte ve ⌈své chvástavosti⌉.
n.: svých projevech arogance; ř.: pl.
Každé takové chlubení
Ž 52,2; 1K 5,6; Ř 15,17
je zlé.
17Kdo tedy umí činit dobré, ale nečiní, má hřích.
L 12,47

Copyright information for CzeCSP