1Ki 1 | CzeCSP | STEP | Král David zestárl, ⌈dosáhl pokročilého věku.⌉ Přikryli ho rouchy, ale nemohl se zahřát.

‏ 1 Kings 1

Kdo bude králem?

1 Král David zestárl, ⌈dosáhl pokročilého věku.⌉ ^{▼▼h.: přišel do dnů; Joz 13,1!; Př 3,2; L 1,7} Přikryli ho rouchy, ale nemohl se zahřát. 2 Jeho otroci mu řekli: Ať vyhledají mému ^{▼▼LXX: našemu} pánu a králi dívku, pannu; ⌈ať slouží králi⌉ ^{▼▼h.: bude stát ()před králem; 10,8; 1S 16,21} a je jeho ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}opatrovnicí. Ať leží ve tvém ^{▼▼LXX: jeho} klíně ^{▼▼2S 12,3; Mi 7,5} a můj pán a král se zahřeje. 3 Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku. Nalezli Abíšagu Šúnemitskou a přivedli ji ke králi. 4 Ta dívka byla převelice krásná. ^{▼▼1S 16,12} Stala se královou ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}opatrovnicí, sloužila ^{▼▼(obvykle používáno v souvislosti se službou ve chrámě: „konala bohoslužbu“; 1S 2,18; Dt 18,7)} mu, ale král ⌈ji nepoznal.⌉ ^{▼▼n : s ní neměl pohlavní styk; srv. Sd 21,12; 1S 1,19!} 5 Adónijáš, ^{▼▼2S 3,4} syn Chagítin, se vynášel ^{▼▼n.: vyvyšoval; Př 30,32} ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Já budu kralovat. ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Pořídil si vozy, ^{▼▼h.: sg., ovšem srv. Sd 14,3; atd} jezdce ^{▼▼n.: koně} a padesát mužů, ^{▼▼2S 15,1} kteří běhali ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před ním. 6 Jeho otec ho ⌈v životě⌉ ^{▼▼h.: z / od jeho dnů; 1S 25,28} nepokáral ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč jsi tohle provedl? ^{▼▼1S 20,32; Jon 1,10; Jr 22,8} Navíc byl velmi hezkého vzezření. ^{▼▼1S 25,3} Narodil ^{▼▼h.: Chagíta ho zrodila} se po Abšalómovi. ^{▼▼[dle 2S 3,3 by byl starší Kileab, ale tradičně se počítá s tím, že Kileab asi zemřel, a Adónijáš byl tudíž Davidovým nejstarším žijícím synem]} 7 Domluvil ^{▼▼h.: Jeho slova byla} se s Jóabem, ^{▼▼2S 24,2} synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem, ^{▼▼2S 19,12; 20,25} a ti Adónijášovi napomáhali. 8 Ale kněz Sádok, Benajáš, ^{▼▼2,25; 4,4; 2S 20,23; 23,20} syn Jójadův, prorok ^{▼▼11,29; 13,11; 16,7; 18,36; 20,13; 22,13; 2Kr 3,11; Gn 20,7p} Nátan, ^{▼▼2S 12,1} Šimeí ^{▼▼2S 16,5} a Reí i Davidovi hrdinové ^{▼▼2S 23,8} nebyli s Adónijášem. 9 Adónijáš obětoval brav, skot a vykrmené dobytče u Eben–zócheletu, ^{▼▼srv. 1S 7,12} který je blízko Én–rogelu, ^{▼▼Joz 15,7; 2S 17,17p} a pozval ^{▼▼2S 13,23} všechny své bratry, královské syny, i všechny judské muže, královské otroky. 10 Ale proroka Nátana, Benajáše, hrdiny ani svého bratra Šalomouna nepozval.

11 Nátan řekl Bat–šebě, ^{▼▼2S 14,2} matce Šalomounově: ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}Slyšelas, že Adónijáš, syn Chagítin, se stal králem? A náš pán David o tom neví! 12 ⌈Nuže, dobře ti ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}radím,⌉ ^{▼▼h.: Nyní jdi, poradím ti radou; n : Koukej, opravdu si dej poradit; [h. sloveso jdi zde asi představuje obecnou pobídku k činu]} zachraň ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}život svůj i ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}život svého syna Šalomouna. 13 Jdi, ⌈a až přijdeš⌉ ^{▼▼h.: a vejdi} ke králi Davidovi, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}řekni mu: Ty jsi ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}přece, můj pane a králi, přísahal své otrokyni ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn. ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč se stal králem Adónijáš? 14 ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}A když tam ještě budeš mluvit s králem, přijdu za tebou a potvrdím ^{▼▼h.: naplním} tvá slova.

15 Bat–šeba tedy vešla ke králi do pokoje. ^{▼▼(tj. soukromého; n : ložnice)} (Král velice zestárl a Abíšag Šúnemitská sloužila ^{▼▼10,5; Est 1,10; 2,2; Joz 1,1p} králi.) 16 Bat–šeba poklekla a klaněla ^{▼▼v. 31; 2S 18,28; Neh 8,6} se králi. Král se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Co ⌈je s tebou?⌉ ^{▼▼n.: si přeješ / máš; h.: Co ti?; srv. Gn 21,17; Joz 15,18; 2S 14,5; 2Kr 6,28; Est 5,3; Jon 1,6!} 17 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděla mu: Můj pane! Ty jsi své otrokyni přísahal při Hospodinu, svém Bohu: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn. 18 Ale nyní, ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}pohleď, Adónijáš se stal králem a ty, ^{▼▼tak mnohé rkpp.; srv. 2S 18,3; var.: nyní (srv. Neh 6,9)} můj pane a králi, o tom nevíš! 19 Obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, pozval všechny královské syny, kněze Ebjátara a velitele armády Jóaba, ale tvého otroka Šalomouna nepozval. 20 A nyní, můj pane a králi, oči všech ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Izraelců jsou upřeny na tebe, abys jim oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm. ^{▼▼tj.: kdo bude tvým následníkem} 21 Jinak se stane, až můj pán a král ulehne ⌈se svými⌉ ^{▼▼n : ke svým …; [velmi obvyklý (41×) výraz pro smrt — 2,10; 11,43; Dt 31,16]} otci, že já a můj syn Šalomoun budeme považováni za hříšníky.

22 Ještě když mluvila s králem, přišel prorok Nátan. 23 Oznámili králi: Je ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}zde prorok Nátan. Přišel ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před krále a poklonil ^{▼▼2S 9,6; 2Kr 4,37} se před králem ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}tváří k zemi. 24 Nátan se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Můj pane a králi, ty jsi řekl: Adónijáš bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn? 25 Neboť dnes sestoupil, aby obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královské syny, ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}velitele armády a kněze Ebjátara. A ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}teď jedí a pijí ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před ním a ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}volají: Ať žije ^{▼▼2,19; 2S 16,16; 1S 10,24; n.: Živ buď} král Adónijáš! 26 Ale mě, tvého otroka, kněze Sádoka, Benajáše, syna Jójadova, ani tvého otroka Šalomouna nepozval. 27 Stala se tato ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věc od mého pána a krále, aniž bys ⌈svým otrokům⌉ ^{▼▼Q: svému otroku} oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm?

28 Král David odpověděl: Zavolejte mi Bat–šebu! Přišla ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před krále a stála ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před králem. 29 Potom král přísahal: Jakože živ ^{▼▼17,1; 2S 15,21} je Hospodin, který vykoupil ^{▼▼2S 4,9} mou duši z každého soužení, 30 tak jako jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele, ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn místo mě, tak dnes učiním. 31 Bat–šeba poklekla s tváří k zemi, klaněla se králi a řekla: Ať žije můj pán a král David navěky.

David ustanovuje nástupce

Nato král David řekl: Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova. I přišli ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před krále. 33 Král jim řekl: Vezměte s sebou otroky svého pána, ^{▼▼2S 20,6; (h. pl.: pánů; zde vyjadřuje ctihodnost a autoritu)} mého syna Šalomouna ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}posaďte ^{▼▼n.: nechte jet na mé…} na mou mezkyni a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}přiveďte ho dolů ke Gichónu. 34 Tam ať ho kněz Sádok a prorok Nátan ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}pomažou za krále nad Izraelem. Nato ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}zatrubte na beraní roh a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}volejte: Ať žije král Šalomoun! 35 Pak ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vystupte za ním a on ať ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}jde a usedne na můj trůn, on bude kralovat místo mě. Jej jsem ustanovil, aby byl vévodou ^{▼▼1S 13,14} nad Izraelem a Judou. 36 Benajáš, syn Jójadův, králi odpověděl: Amen. ^{▼▼Dt 27,15p} Tak ať ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}promluví ^{▼▼n.: potvrdí; var.: učiní; srv. Jr 28,6} Hospodin, Bůh mého pána a krále. 37 Jako ^{▼▼8,57; 1S 20,13; 2S 14,17} byl Hospodin s mým pánem a králem, tak ať je s Šalomounem a ať vyvýší jeho trůn nad trůn mého pána a krále Davida. 38 Kněz Sádok, prorok Nátan, Benajáš, syn Jójadův, a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Keretejci i ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Peletejci ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}sestoupili, posadili Šalomouna na mezkyni krále Davida a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}přivedli ho ke Gichónu. 39 Kněz Sádok vzal ze stanu ^{▼▼Dt 31,14; 1S 2,22; 2S 7,6} roh s olejem a Šalomouna pomazal. ^{▼▼19,16; 1S 16,13; 10,1; 2S 2,4; 2Kr 11,12} Nato zatroubili na beraní roh a všechen lid ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}volal: Ať žije král Šalomoun! 40 Všechen lid ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}šel vzhůru za ním, lid ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}hrál ^{▼▼h.: flétnoval} na flétny a převelice se radoval, ^{▼▼1Pa 29,9; Jon 4,6!} až země jejich halasem pukala. ^{▼▼n : třásla; (silný výraz je zřejmě použit jako nadsázka pro zdůraznění)}

41 Uslyšel to Adónijáš a všichni pozvaní, kteří byli s ním a už dojedli. Když Jóab uslyšel zvuk beraního rohu, ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal se: ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč je ⌈ve městě takový velký halas?⌉ ^{▼▼h.: hlas města halasného; srv. Iz 22,2; Př 7,11; 1S 4,5} 42 Ještě když mluvil, přišel Jónatan, ^{▼▼2S 15,27!} syn kněze Ebjátara. Adónijáš řekl: ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Pojď, vždyť jsi oddaný ^{▼▼(dle kontextu — srv. v. 52); n.: důvěryhodný; h.: muž udatnosti, tj. udatný — 2S 2,7} muž, jistě přinášíš dobrou zprávu. 43 Ale Jónatan Adónijášovi odpověděl: Kdepak, ^{▼▼n.: Ach; Gn 17,19 × 2S 14,5} náš pán ^{▼▼tak mnohé rkpp.; srv. 2S 18,3; var.: nyní (srv. Neh 6,9)} a král David ustanovil králem Šalomouna. 44 Král s ním poslal kněze Sádoka, proroka Nátana, Benajáše, syna Jójadova, a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Keretejce i ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Peletejce, posadili ho na královu mezkyni 45 a kněz Sádok a prorok Nátan ho pomazali v Gichónu za krále. Pak odtamtud šli radostně ^▼▼8,66 vzhůru a celé město se shluklo. ^{▼▼Rt 1,19; n : je na nohou; h.: se třáslo / třese; 1S 4,5} To je ten halas, který jste slyšeli. 46 Šalomoun již usedl na královský trůn. 47 A královi otroci již přišli poblahopřát ^{▼▼h.: požehnat; srv. 2S 8,10} našemu ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}pánu ^{▼▼v. 33p} a králi Davidovi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Ať Bůh ^{▼▼K: + tvůj} učiní jméno ^{▼▼Př 22,1; n : věhlas; Jr 13,11; 2S 23,18} Šalomounovo větším nad tvé jméno a vyvýší jeho trůn nad tvůj trůn. A král se poklonil na své posteli. 48 Král také ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}promluvil takto: ⌈Požehnaný je Hospodin, Bůh Izraele,⌉ ^{▼▼1S 25,32p} že dal dnes ⌈toho, kdo usedl⌉ ^{▼▼var.: mému synu usednout} na můj trůn, a mé oči to vidí.

49 Nato všichni pozvaní, kteří byli s Adónijášem, vyděšeně ^{▼▼1S 21,2; 28,5; Rt 3,8} vstali a šli ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý svou cestou. 50 Adónijáš se bál ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}Šalomouna, vstal, šel a chytil se rohů ^{▼▼[tj. hledal azyl; 2,28; Ex 27,2]} oltáře. 51 Šalomounovi bylo oznámeno: Hle, Adónijáš se bojí krále Šalomouna ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}a chytil se rohů oltáře se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Ať mi nejprve ^{▼▼h.: jako dnes; 1S 2,16} král Šalomoun odpřisáhne, ^{▼▼1S 24,22; 30,15; Jr 38,16} že neusmrtí svého otroka mečem. 52 Šalomoun řekl: Jestliže bude oddaný, ^{▼▼h.: syn udatnosti; v. 42p} nespadne mu ani vlas ^{▼▼1S 14,45; 2S 14,11} na zem. Ale jestliže ⌈při něm bude něco zlého,⌉ ^{▼▼n : bude pletichář; 1S 25,28; Jr 11,9; h.: se v něm nalezne zlo} zemře. 53 Král Šalomoun poslal, aby ho ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}odvedli od oltáře. Když přišel a poklonil se před králem, Šalomoun mu řekl: Jdi ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů.