1Sa 1 | CzeCSP | STEP | Byl jeden muž, z Ramatajim–sófímu, z ⌈Efrajimského pohoří,⌉ který se jmenoval Elkána, syn Jerocháma, syna Elíhúa, syna Tochúa, syna Súfova, Efratejce.

‏ 1 Samuel 1

Narození Samuela

1 Byl jeden muž, z Ramatajim–sófímu, ^{▼▼(prav. delší výraz pro Rámu; v. 19)} z ⌈Efrajimského pohoří,⌉ ^{▼▼9,4; 14,22; Sd 17,1; 2S 20,21; Joz 17,15p} který se jmenoval Elkána, syn Jerocháma, syna Elíhúa, syna Tochúa, syna Súfova, Efratejce. ^{▼▼[zdá se, že Elkána byl lévijec z čeledi Kehatovců (1Pa 6,22—26.34), a Efratejec označuje, že mu byla přidělena města na území Efrajima (srv. Joz 21,20n; 24,33)]; 17,12; Rt 1,2} 2 Měl dvě ^{▼▼Gn 4,19; 16,2; 25,6; 29,31} ženy: Jméno jedné bylo Chana, jméno druhé Penina. Penina měla děti, ale Chana děti neměla. 3 Tento muž ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přicházel ⌈rok co rok⌉ ^{▼▼h.: ze dnů na dny; n : každoročně; 2,19; Ex 13,10; Sd 11,40; 21,19; (srv. Dt 16,16; L 2,41)} ze svého města, aby se klaněl ^{▼▼n.: rozprostíral tváří k zemi; vv. 19.28; 2S 12,20; 2Pa 20,18; Neh 9,3; Est 3,2; Jb 1,20; Jr 26,2; Sk 8,27} a obětoval Hospodinu zástupů ^{▼▼[první z 287 výskytů v Bibli jako označení Božího titulu (v NS pouze 2×: Ř 9,29; Jk 5,4)]} v Šílu. ^{▼▼2,14; Joz 18,1} Tam byli Hospodinovými kněžími dva synové Élího, Chofní a Pinchas. ^{▼▼2,34; 14,3} 4 Stávalo ^{▼▼Jr 1,3; n.: Když nastal (Jb 1,6)} se v den, kdy Elkána obětoval, ^{▼▼Dt 12,5—7} že dával své ženě Penině a všem jejím synům i jejím dcerám díly ^{▼▼srv. 9,23} z oběti. 5 Ale Chaně ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}dával ⌈dvojnásobný díl,⌉ ^{▼▼h.: jeden podíl dvou tváří; n : zvláštní p.; $} protože Chanu miloval; Hospodin však zavřel ^{▼▼(h. slso je pouze zde použito v obrazném smyslu /srv. Joz 2,7/); ::Gn 29,31} její lůno. ^{▼▼Gn 20,18; Iz 66,9} 6 Její protivnice ji velmi provokovala ke hněvu, ^{▼▼v. 16; Jr 8,19} jen aby ji rozzlobila kvůli tomu, že Hospodin zavřel její lůno. 7 To se dělo ^{▼▼n.: bylo / dělával} rok co rok; ^{▼▼v. 3v; Neh 10,35.36} pokaždé, když ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přicházela do Hospodinova domu, takto ji provokovala ke hněvu. Proto Chana plakala a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nejedla. ^{▼▼n.: nechtěla jíst} 8 Její muž Elkána jí řekl: Chano, ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}proč ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}pláčeš? ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nejíš? ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč jsi skleslá na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}mysli? ^{▼▼n.: v srdci; h.: je tvoje srdce zlé; Neh 2,2} Cožpak nejsem pro tebe lepší nežli deset synů? ^{▼▼[podobně jako počet sedm (Rt 4,15) i počet deset zde označuje plnost (srv. Da 1,20; Za 8,23)]}

9 ⌈Po jednom takovém jídle ^▼▼v. 4 a pití⌉ ^{▼▼n.: Když jednou dojedli a dopili; (Př 31,4)} v Šílu Chana vstala. (Kněz Élí ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}seděl na stolci ^▼▼4,13 u ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}veřejí Hospodinova chrámu.) ^{▼▼srv. Neh 2,6 (podobně vložená věta); [Skutečný chrám byl postaven později (2S 7,5; 1Kr 5,19), ale zde i 3,3 je vlastně označením pro stan setkávání (2,22) a vyjadřuje, že měl trvalejší a rozsáhlejší charakter, takže bylo možno použít výraz chrám]} 10 V duši měla hořkost, ^{▼▼22,2; 30,6; 2Kr 4,27; Př 31,6; Jb 3,20} modlila ^{▼▼2,1.35; 7,5; Gn 20,7} se k Hospodinu a ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}velmi ^{▼▼n.: hořce; Pl 1,2; [mnozí vykladači se shodují, že šlo o radostný svátek stánků, takže její smutek byl o to nápadnější]} plakala. 11 Učinila slib. ^{▼▼ Dt 23,22; Př 31,2; 2S 15,7} Řekla: Hospodine zástupů, jestliže ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}opravdu pohlédneš na soužení ^{▼▼Gn 16,11; Dt 26,7; 1S 9,16; 2Kr 14,26; Ž 9,14!; Pl 1,9} své otrokyně a vzpomeneš ^{▼▼v. 19!; Ž 25,7; L 23,42} na mě, nezapomeneš na svou otrokyni a dáš své otrokyni ⌈mužského potomka,⌉ ^{▼▼h.: semeno mužů} dám ho Hospodinu pro všechny ^{▼▼[v protikladu k obvyklé délce služby lévijců od dvacátého pátého do padesátého roku života (Nu 8,23—6)]; [obvykle bývaly sliby časově omezené]} dny jeho života a břitva ^{▼▼Nu 6,1—21; Sd 13,5; 16,17} ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}nepřijde na jeho hlavu. 12 Stalo se, že když ⌈se zabrala do modlitby⌉ ^{▼▼h.: rozmnožila modlení (srv. Iz 1,15 + 23,16; 29,19); n.: dále modlila / pokračovala v m.} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem, Élí pozoroval ^{▼▼h.: hlídal} její ústa. 13 Chana mluvila ve svém srdci, ^{▼▼tj. se modlila potichu; Gn 24,45!} jenom její rty se pohybovaly, ale její hlas slyšet nebylo. Proto si o ní Élí myslel, že je opilá. ^{▼▼[zdá se, že v té době nebylo divné, aby někdo opilý přišel do svatyně]} 14 Élí jí řekl: Jak dlouho budeš opilá? ⌈Odlož to víno!⌉ ^{▼▼n : Vystřízlivěj!; h.: Odstraň od sebe své víno} 15 Chana odpověděla: Ne, můj pane. Jsem žena ⌈obtížená na duchu.⌉ ^{▼▼n : hluboce zarmoucená / těžkomyslná} Nepila jsem víno ani pivo, ale vylévala ^{▼▼Jb 30,16; Ž 42,5; 62,9; Pl 2,19} jsem svou duši ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem. 16 ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}Nepokládej svou otrokyni ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}za ničemnici, ^{▼▼h.: dceru ničemnou; (Př 6,12); 2,12!} neboť doposud jsem mluvila ^{▼▼tj. se modlila (v. 13)} ⌈kvůli ^{▼▼n.: z podnětu / pro} množství ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otravování a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}provokací ^{▼▼Ž 6,8} vůči mně.⌉ ^{▼▼n.: ze svého velkého trápení a hněvu; 1,6! [lze pod tím rozumět jak reakci Chany, tak i popis útoků proti ní]} 17 Élí odpověděl: ⌈Jdi v pokoji!⌉ ^{▼▼20,42; 25,35v; 29,7; Gn 44,17; 2S 15,9; 2Kr 5,19; L 7,50} Ať ti Bůh Izraele dá to, co jsi od něj žádala. ^{▼▼h.: tvou žádost, kterou …; n : naplní tvou prosbu (Př 10,24); 30,7} 18 Řekla: Kéž tvá služka ^{▼▼8,16; 25,27; Jr 34,9n} nalezne ⌈milost ve tvých očích!⌉ ^{▼▼n : získá přízeň; 16,22; 20,3; 25,8; 27,5; 2S 14,22; Rt 2,2.13} Potom ta žena šla svou cestou, najedla se a její tvář už nebyla smutná. 19 Časně ráno vstali, ^{▼▼Gn 28,18; Ex 34,4; 2Pa 29,20; Jb 1,5} poklonili ^{▼▼Gn 22,5; Dt 26,10; Neh 8,6; Ž 29,2; Iz 27,13; Jr 1,16; Sk 8,27} se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem a vraceli se zpět, až přišli do svého domu v Rámě. ^{▼▼v. 1; 2,11; 7,17; 8,4; 15,34; 16,13; 19,18; 25,1}

Elkána poznal ^{▼▼tj. měl intimní styk; Gn 4,1.17.25; 1Kr 1,4; srv. 1Pa 7,23; Iz 8,2} svou ženu Chanu a Hospodin si na ni vzpomněl. ^{▼▼v. 11; (h. slso je v StS často používáno ve smyslu naplnění potřeb či tužeb lidí; srv. 25,31; Gn 8,1; 19,29; 30,22)} 20 Stalo se ⌈na konci roku,⌉ ^{▼▼n.: po roce; h.: v obrácení dnů (+ roku); Ex 34,22; n : Po určitém čase} že Chana otěhotněla a porodila syna. Pojmenovala ^{▼▼h.: Zavolala jeho jméno} ho Samuel, ^{▼▼[starší výklady chápou význam jména odvozený (dle výroku Chany) od h. kořenů š’l (žádat) — vyžádán od Boha anebo od šm‘ (slyšet) — vyslyšen Bohem; pravděpodobněji je však odvozen od h. šēm (jméno) — „jméno Boží“ (a tak jako u jiných jmen pouze zvuk, nikoliv etymologie, připomíná: vyslyšen Bohem)]} neboť řekla: Vyžádala jsem si ho od Hospodina. 21 Potom ten muž Elkána ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}šel s celým svým domem, aby obětoval Hospodinu ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}každoroční oběť ^▼▼2,18 a splnil svůj slib. ^{▼▼[činění slibů patřilo k izr. zbožnosti (Lv 7,16; Ž 50,14; 116,17; Iz 19,21). Když se Elkána každoročně modlil za Boží požehnání úrody, činil sliby Hospodinu, které splnil při svátku stánků]} 22 Chana však ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}nešla, protože řekla svému muži: Až bude chlapec odstaven, ^{▼▼[v tehdejší kultuře se běžně kojilo tři roky i déle (srv. 2Ma 7,27)]} tehdy ho přivedu, aby se ukázal ^{▼▼h.: a ukáže se} ⌈před Hospodinem⌉ ^{▼▼2,17n; Ex 34,24; Dt 16,16!; n : v Hospodinově přítomnosti} a zůstal ^{▼▼h.: a zůstane} tam navždy. 23 Nato jí její muž Elkána řekl: Udělej, co je ⌈ti libo.⌉ ^{▼▼h.: dobré ve tvých očích; 2S 19,39} Zůstaň, dokud ho neodstavíš. Jen ať Hospodin naplní své ^{▼▼[protože žádné Boží slovo není uvedeno (pokud by za ně nebyl považován výrok Élího — v. 17), 4QSam + LXX a Pš: tvé slovo; n.: svou věc (?)]} slovo. ^{▼▼3,12; 2S 7,25; 1Kr 2,4; Neh 9,8; Jr 28,6; Da 9,12} Žena tedy zůstala a kojila svého syna, dokud ho neodstavila. ^{▼▼Gn 21,8; Ž 131,2p} 24 Když ho odstavila, ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přivedla ho s sebou, k tomu tři ^{▼▼LXX: tříletého (srv. sg. v. 25; Gn 15,9)} býčky, jednu éfu ^{▼▼[cca 22 litrů]; 17,17; Lv 5,11; Rt 2,17} mouky a měch ^{▼▼h.: džbán; 10,3; 25,18; 2S 16,1} vína. Přivedla ho do Hospodinova domu v Šílu. ⌈Chlapec byl ještě malý.⌉ ^{▼▼h.: Chlapec byl chlapec; n : Byl to ještě malý kluk; srv. Jr 1,6p; Sd 8,20} 25 Zabili býčka a přivedli chlapce k Élímu. 26 Řekla: Dovol, ^{▼▼Nu 12,11p} můj pane! Jakože jsi živ, ^{▼▼Jr 4,2; h.: živa je tvá duše; Gn 42,15p} můj pane, já jsem ta žena, která tu stála u tebe a modlila se k Hospodinu. 27 Modlila jsem se za tohoto chlapce a Hospodin mi dal to, co ^{▼▼h.: mou žádost, kterou; v. 17} jsem od něj žádala. 28 Proto jsem ho také propůjčila ^{▼▼tj. zasvěcuji; h.: dala jako vyžádané; srv. Ex 12,35.36}, po všechny dny, co bude žít, je propůjčen ^{▼▼tj. zasvěcen} Hospodinu. A klaněli ^{▼▼TM: 3.sg. m.; [dle 2,11 (kde naopak chybí Chana!) je zřejmé, že Elkána byl při tom (jak čte také Talmud)]; Ex 24,1} se tam Hospodinu.