Gen 2 | CzeCSP | STEP | Tak byla dokončena nebesa a země i všechny jejich zástupy.

‏ Genesis 2

1 Tak byla dokončena nebesa a země i všechny jejich zástupy. 2 Sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které konal, a sedmého dne ^{▼▼Dt 31,17; //He 4,4} přestal ^{▼▼zákl. význam h. slova je přestat (srv. 8,22; Joz 5,12; Jr 31,36; Iz 24,8); lze přeložit též: odpočinul od …, ovšem není to odpočinek z vyčerpání, ale pouze přestání; [od kořene tohoto slova je též výraz šabat (Ex 20,11; Neh 9,14)]} s veškerým svým dílem, které konal. 3 Bůh sedmý den požehnal a posvětil ^{▼▼n.: oddělil / odlišil} ho, protože v něm přestal s veškerým svým dílem, které Bůh stvořil a ^{▼▼h.: k ()učinění (/, aby ho učinil)} učinil.

Adam a Eva

Toto je rodopis ^{▼▼h. tôlēôṯ pův. zn. „historie (/ příběh) počátku (většinou rodiny) / původ“, později „následující generace“; 5,1; 6,9; 10,1.(32); 11,10.27; 25,12(n); 25,19; 36,1.(9); 37,2; Mt 1,1; [Gn je rozděleno do deseti hlavních částí, z nichž každá začíná touto formulí; existuje i jiný názor (kniha P. J. Wisemana, Vznik knihy Genesis, vyšla česky ve vydavatelstvi JAMI, 1994), podle něhož tato formule ukončuje úsek textu a označuje autora klínopisných zápisů, podle nichž Mojžíš nechal příslušný úsek zapsat]} nebes a země, když ^{▼▼n.: jak; h.: v jejich stvoření} byly stvořeny. ^{▼▼n.: Odstavec umístit až sem} V den, kdy Hospodin ^{▼▼[první použití Božího jména (h.: JHVH) v Bibli; Ex 3,15p; Židé toto jméno nesměli vyslovovat, proto (je to zřejmé z punktace) místo něho vyslovovali ’ₐōnāj — Pán]} Bůh učinil zemi a nebesa, 5 na zemi ještě nebylo žádné polní křoví ^▼▼21,15 ani ještě nevzcházela žádná polní zeleň, ^{▼▼Dt 29,22} protože Hospodin Bůh nesesílal ^{▼▼Am 4,7; srv. Gn 19,24} na zemi déšť ^{▼▼Dt 11,14; Jr 10,13} a nebyl člověk, aby ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}zemi obdělával, 6 ale pramen ^{▼▼dle LXX; h.: ’ē zn. akk. záplava (sumer. záplava z hlubin); Jb 36,27.30 (zde pouze přepis v LXX, TM: ’ôrô namísto ’ēô); $} vystupoval ze země a zavlažoval ^{▼▼Dt 11,10; Iz 27,3} celý ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}zemský ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}povrch. 7 Hospodin Bůh vytvořil ^{▼▼2Kr 19,25; Iz 43,7; 45,18; [od h. slovesa jāṣar je slovo jôṣēr — obecně tvůrce (Iz 45,9; 64,7; Jr 10,16), ale také hrnčíř, které dobře ilustruje význam ekv.: tvořit podle plánu; (srv. Jr 1,5; 18,2nn)]} člověka z prachu ^{▼▼n.: hlíny; 3,19} ze země, ^{▼▼n.: půdy; člověk — adam (2,20) je z adamá — půdy} a do jeho chřípí ^{▼▼Iz 2,22} vdechl dech ^{▼▼7,22; Dt 20,16; 1Kr 17,17; Př 20,27} života; a člověk se stal živou duší. ^{▼▼n : bytostí; //1K 15,45} 8 A Hospodin Bůh vysadil zahradu ^{▼▼[z dalšího (v. 9) je vidět, že to byl podle současného chápání sad]} v Edenu ^{▼▼[jméno zn. „blaženost“]} na východě ^{▼▼[z pohledu autora; možná u soutoku Tigridu a Eufratu (v. 14) na území dnešního jižního Iráku]} a umístil tam člověka, kterého vytvořil. 9 Hospodin Bůh dal ze ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země vyrůst veškerému stromoví žádoucímu na pohled a dobrému k jídlu, stromu života ^{▼▼3,22; Př 3,18; Zj 2,7; 22,2} uprostřed zahrady a stromu poznání dobrého a zlého.

10 Z Edenu ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vytéká řeka, aby napájela zahradu. Odtamtud se rozděluje a ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}tvoří čtyři ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}ramena. 11 První se jmenuje Píšon, to obtéká celou zemi Chavílu, kde je zlato. 12 Zlato té země je ryzí. ^{▼▼Pl 4,1} Je tam také bdelium ^{▼▼[vonná žlutavá průhledná pryskyřice (Comniphora Africana)]} a kámen karneol. ^{▼▼Ez 28,13} 13 Druhá řeka se jmenuje Gíchón: ta obtéká celou zemi Kúš. 14 Třetí řeka se jmenuje Chidekel: ^{▼▼Da 10,4; [starověký název řeky Tigris]} ta ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}teče na východ od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat. ^{▼▼15,18; Dt 1,17} 15 Hospodin Bůh vzal člověka a umístil ^{▼▼n.: ponechal; (srv. Dt 12,10; 1Pa 22,18! — dát odpočinek)} ho v zahradě v ^{▼▼Předložku je možno vypustit, protože se zdá, že zahrada sama byla nazývána jménem místa, v němž se nacházela} Edenu, aby ji obdělával ^{▼▼[srv. v. 8p — vlastně pečoval o ovocný sad, nikoliv obdělával půdu — to až po pádu (3,23)]} a střežil. 16 A Hospodin Bůh člověku přikázal: ^{▼▼[první výskyt výrazu v Bibli]; 3,17; 6,22; 18,19; 21,4} Ze všeho stromoví zahrady ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}směle jez, 17 ale ze stromu poznání dobrého a zlého, ^▼▼3,3 z toho nejez. ^{▼▼n.: jíst nebudeš} Neboť v den, kdy bys z něho jedl, ⌈ ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě zemřeš.⌉ ^{▼▼srv. 20,7; Sd 13,22; 2S 12,14}

18 I řekl Hospodin Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. Učiním mu pomoc ^{▼▼n : družku; [v h. ‘ēzer není žádný náznak podřízenosti; často je použito o Bohu: Ex 18,4; Dt 33,7; Ž 115,9nn; 121,2; 146,5]; 1K 11,9} jako jeho protějšek. 19 Hospodin Bůh vytvořil ^▼▼v. 7 ze ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. A jak člověk každou živou duši nazval, takové bylo její jméno. 20 A člověk pojmenoval všechen dobytek a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř, ale pro člověka ^▼▼3,17p se nenalezla pomoc jako jeho protějšek. 21 Hospodin Bůh tedy uvrhl na člověka hluboký spánek, ^{▼▼15,12; 1S 26,12} a zatímco spal, vzal jedno z jeho žeber ^{▼▼n.: bočních částí} a to místo uzavřel masem. 22 A Hospodin Bůh vybudoval z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k člověku. 23 Člověk řekl: Teď ^{▼▼n : Konečně} je to kost z mých kostí a maso z mého masa! ^{▼▼srv. 29,14} Bude se nazývat ženou, ^{▼▼h.: ’iššâ (žena) se liší od slova ’îš (muž) pouze ženským zakončením; [h. formulace neznamená nutně, že člověk dal ženě jméno; to se stalo až po pádu; srv. 3,20]} protože byla vzata z muže. 24 Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne ^{▼▼Dt 10,20; srv. Pl 4,4} ke své ženě a budou jedno ^{▼▼Pozn. 56 v tabulce na str. 1499}tělo. ^{▼▼//Mt 19,5} 25 A oba, člověk i jeho žena, byli nazí a nestyděli ^{▼▼impf.; [před sebou navzájem]} se.