Job 1 | CzeCSP | STEP | Byl muž v zemi Úsu, jménem Jób. Tento muž byl bezúhonný a přímý, bohabojný a ⌈odvracející se od zlého.⌉

‏ Job 1

Jób a jeho rodina

1 Byl muž v zemi Úsu, ^{▼▼Gn 10,23; 22,21; 36,28; Jr 25,20p; Pl 4,21} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jménem Jób. ^{▼▼Ez 14,14; Jk 5,11} Tento muž byl bezúhonný ^{▼▼n.: ryzí / úplný / celistvý; 1,8; 2,3; 9,20n; Gn 6,9; Ž 37,37; Př 29,10} a přímý, ^{▼▼8,6; 23,7; 33,27; Př 2,7; Kaz 7,29; srv. Dt 32,4} bohabojný ^{▼▼Gn 22,12!; Ž 25,12} a ⌈odvracející se od zlého.⌉ ^{▼▼28,28; Př 14,16; n.: vyhýbající se zlu} 2 Narodilo se mu sedm synů a tři dcery. ^▼▼42,13 3 Jeho statek ^{▼▼n.: dobytek / stádo} ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}vydal na sedm tisíc ovcí a tři tisíce velbloudů, pět set spřežení skotu a pět set oslic a velmi mnoho čeledi; ^{▼▼n.: služebnictva; Gn 26,14} onen muž byl nejzámožnější ^{▼▼h.: největší; výraz má dle kontextu významový odstín: zámožný (1S 25,2; srv. Jb 31,25!) anebo významný (2Kr 5,1; 10,6)} ze všech synů východu. 4 Jeho synové chodívali a ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}pořádali hostinu, ^{▼▼Est 1,3} ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}doma ve svůj den. Posílali pro své tři sestry a zvali je, aby jedly a pily s nimi. 5 I stávalo se, když proběhly dny hostiny, že Jób pro ně posílal a posvěcoval je, vstával časně ráno a ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přinášel zápalné oběti ^▼▼42,8 podle počtu jich všech; neboť Jób říkal: Moji synové možná zhřešili ^▼▼8,4 a ve svém srdci zlořečili ^{▼▼h.: žehnali (jde o eufemismus, pro Jóba typický; pisatel se vyhýbá přímému výrazu pro zlořečení — 1,11; 2,5.9); srv. 1Kr 21,10; Ž 10,3p} Bohu. Takto ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}činil Jób po všechny dny.

Útok na Jóbův charakter

Tu nastal den, kdy přišli Boží synové, ^{▼▼tj. zřejmě andělé; 38,7; 1Kr 22,19nn; srv. Jb 5,1p} aby se postavili před Hospodina; mezi nimi přišel také Satan. ^{▼▼tj. odpůrce / protivník / žalobce; mimo Jb zmíněn v 1Pa 21,1; Za 2,3} 7 Hospodin tehdy Satanovi řekl: Odkud ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}přicházíš? Satan Hospodinu odpověděl: Z obchůzky ^{▼▼inf.; h. obzírání; 2Pa 16,9; srv. Za 1,10; 1Pt 5,8} na zemi, z ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}procházení ^{▼▼Gn 13,17} po ní sem a tam. 8 Hospodin se pak Satana ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Jestlipak sis všiml ^{▼▼h.: jsi položil své srdce na …; 1S 25, 25} mého otroka Jóba? Neboť není na zemi jemu podobného, muže bezúhonného a přímého, bohabojného a odvracejícího se od zlého. 9 Satan nato Hospodinu odpověděl: ^{▼▼h.: + a řekl} Bojí se snad Jób Boha bezdůvodně? ^{▼▼1S 19,5; Př 1,11} 10 Cožpak ty jsi neohradil ^{▼▼srv. 1S 25,16; Ž 34,8; 80,12; Za 2,9} jej, jeho dům a všechno, co má, ze všech stran? Nepožehnal ^{▼▼42,12; Gn 26,12; Ž 107,38; Př 10,22} jsi dílo jeho rukou a nerozhojnil ^{▼▼h.: neprotrhl; Gn 30,43} se jeho statek na zemi? 11 Avšak vztáhni ^{▼▼2,5; 2S 24,16; Est 8,7; Da 11,42} ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}nyní svou ruku a zasáhni ^▼▼19,21 vše, co má; určitě ti ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}bude do ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}tváře zlořečit. ^{▼▼h.: žehnat; v. 5p} 12 Hospodin řekl Satanovi: Hle, vše, co má, je ve tvé ruce; pouze na něho ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku nevztahuj. A Satan ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odešel z Hospodinovy ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}přítomnosti.

Jób ztrácí majetek a děti

Nastal den, kdy jeho synové a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}dcery jedli a pili víno v domě svého prvorozeného bratra. 14 Tu přišel k Jóbovi posel ^{▼▼Jr 51,31} a řekl: Skot ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}právě oral ^{▼▼pl.; ptc} a oslice se ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}pásly ⌈vedle něj.⌉ ^{▼▼h.: u jejich rukou} 15 Vtom vpadli ^{▼▼obě slovesa v h. jsou f. sg., protože korespondují s místním jménem (Šeba) reprezentujícím jeho obyvatele} ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Šebovci, ^{▼▼[Prav. jižní Arabové z Šeby, jejichž potomci se stali bohatými obchodníky (srv. 6,19; 1Kr 10,1—13).]} pobrali je a služebníky zabili ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}ostřím meče. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil. 16 Ještě ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}mluvil, když přišel jiný a řekl: Boží ^{▼▼LXX: –} oheň ^{▼▼Gn 19,24; Nu 11,3; 1Kr 18,38; 2Kr 1,12} padl z nebes, zapálil ovce i služebníky a strávil je. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil. 17 Ještě mluvil, když přišel jiný a řekl: Chaldejci ^{▼▼LXX: jezdci; [Chaldejci byli nomádi, kteří kočovali mezi Eufratem a zemí východně od Jordánu, etnická odnož Aramejců.]} postavili tři ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}oddíly, vtrhli na velbloudy, pobrali je a služebníky zabili ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}ostřím meče. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil. 18 Zatímco mluvil, přišel jiný a řekl: Tvoji synové a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}dcery ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}jedli a ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}pili víno ^{▼▼2S 13,28} v domě svého prvorozeného bratra 19 a hle, silný ^{▼▼h. velký} ^{▼▼Pozn. 83 v tabulce na str. 1499}vítr ^{▼▼Jr 4,11; Oz 13,15; Mt 7,27} se ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přihnal přes pustinu a opřel se do čtyř rohů domu; ten se zřítil na ty mladé a zemřeli. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil. 20 Nato Jób vstal, roztrhl ^{▼▼Est 4,1; Jb 2,12*} své roucho a ostříhal ^{▼▼Gn 37,29; Jr 7,29; Mi 1,16} si hlavu; pak padl na zem a klaněl ^{▼▼Gn 24,26; Neh 8,6} se. 21 Řekl: Nahý ^{▼▼Kaz 5,15; 1Tm 6,7} jsem vyšel z nitra své matky a nahý se tam navrátím; ^{▼▼Ž 49,17; Kaz 5,14; 1Tm 6,7} Hospodin dal a Hospodin vzal. Budiž požehnáno Hospodinovo jméno. ^{▼▼Ž 113,2; Da 2,20; 1S 3,18; Ž 34,1} 22 V tom všem Jób nezhřešil a ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}nepřiřkl ^{▼▼n.: nepřivlastnil} Bohu ⌈nic bláhového.⌉ ^{▼▼n.: žádné bláznovství; Jr 23,13 / nechutnost; srv. Jb 6,6; ::2,10v}