Judg 1 | CzeCSP | STEP | I stalo se po smrti Jozua, že se synové Izraele doptávali Hospodina: Kdo z nás vytáhne proti Kenaancům ⌈jako první,⌉ aby s nimi vedl válku?

‏ Judges 1

Izrael selhává při dobývání Kenaánu

1 I stalo se po smrti Jozua, ^{▼▼Joz 24,29n; srv. 1,1} že se synové Izraele doptávali ^{▼▼18,5; 20,18; Nu 27,21} Hospodina: Kdo z nás ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vytáhne proti ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaancům ^{▼▼v. 27; Nu 13,29} ⌈jako první,⌉ ^{▼▼h.: na počátku; 20,18} aby s ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}nimi vedl válku? 2 A Hospodin ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Vytáhne Juda. ^{▼▼Gn 49,8} Hle, vydal jsem tu zemi do jeho ruky. ^{▼▼3,28; 4,7; 7,7.9.15; 11,21.21.30.32; 12,3; Nu 21,2p} 3 Juda řekl svému bratru Šimeónovi: ^{▼▼[Šimeón byl starší, z téže matky Ley (Gn 29,33)]} ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Vytáhni se mnou do území mého losu a bojujme proti ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaancům. A já s tebou také půjdu do území tvého losu. ^{▼▼[tj. losem přiděleného dědičného území; Nu 26,55; Joz 18,10; 19,51]} Šimeón šel tedy s ním. 4 Juda ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vytáhl a Hospodin vydal ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaance a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Perizejce do jejich rukou. Pobili je v Bezeku, ^{▼▼1S 11,8} deset tisíc mužů. 5 Přitom nalezli v Bezeku Adoní–bezeka, bojovali proti němu a pobili ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaance a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Perizejce. 6 Adoní–bezek však utekl a oni jej pronásledovali. Chytili ho a usekli ^{▼▼2S 4,12} mu palce na rukou i na nohou. 7 Adoní–bezek nato řekl: Sedmdesát králů s useknutými palci na rukou a na nohou sbírávalo ^{▼▼h.: bylo sbírajících} pod mým stolem. Jak jsem ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}jednal já, tak mi Bůh odplatil. ^{▼▼Rt 2,12; 1S 24,20; 2S 3,39; Jr 50,29} Přivedli ho do Jeruzaléma a tam zemřel.

8 Synové Judovi bojovali proti Jeruzalému, ^{▼▼Joz 15,63; 18,28} dobyli jej, vybili ho ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}ostřím meče ^{▼▼v. 25; 4,16; 18,27; 20,37; 21,10; Nu 21,24p} a město podpálili. ^{▼▼20,48; Ž 74,7; h.: poslali do ohně} 9 Potom synové Judovi sestoupili do boje s ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaanci ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}sídlícími na pohoří, v Negebu ^{▼▼tj. na jihu} a v Šefele. ^{▼▼Dt 1,7p} 10 Tak ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}táhl Juda proti ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaancům, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}sídlícím v Chebrónu (jméno Chebrónu bylo ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}předtím Kirjat–arba) ^{▼▼Gn 23,2; Joz 14,15} a pobili Šéšaje, Achímana a Talmaje. ^{▼▼Joz 15,14} 11 Odtud ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}táhl proti obyvatelům Debíru ^{▼▼Joz 15,15} (jméno Debíru bylo ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}předtím Kirjat–sefer). 12 Tehdy řekl Káleb: Kdo přepadne ^{▼▼3,13; 8,11; 1S 30,1} Kirjat–sefer a dobude ho, tomu dám svou dceru Aksu, za ženu. 13 Dobyl ho Otníel, syn ⌈Kenazův, mladší bratr Káleba,⌉ ^{▼▼3,9; Joz 15,17; h.: bratr Káleba, mladší od něj} a on mu dal svou dceru Aksu za ženu. 14 I stalo se, když přišla, že jej navedla, ^{▼▼//Joz 15,18; Jr 38,22; n.: podněcovala} aby žádal od jejího otce pole. Sesedla z osla a Káleb se jí ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: ⌈Jaké máš⌉ ^{▼▼n.: Co chceš; 1Kr 1,16p} přání? 15 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděla mu: Dej mi požehnání, ^{▼▼Gn 33,11; 1S 25,27; 30,26; 2Kr 5,15} protože ⌈jsi mě ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}provdal do jižní ^{▼▼tj. Negebu} země,⌉ ^{▼▼n.: jsi mi dal jižní zemi} ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}dej mi vodní nádrže. ^{▼▼h.: cisterny} Káleb jí tedy dal horní ^{▼▼h.: + nádrže} i dolní nádrže. ^{▼▼//Joz 15,13—19}

16 Synové Kénijce, Mojžíšova tchána, ^{▼▼tj. Chóbaba; 4,11; Nu 10,29} ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vytáhli z Ír–hatmarímu ^{▼▼tj. Města palem; 3,13; Dt 34,3; [Bývá ztotožňováno s Jerichem.]} se syny Judovými do judské pustiny, která je ⌈na jih od Aradu,⌉ ^{▼▼n.: v aradském Negebu} putovali a usadili se s tím lidem. 17 A Juda šel se svým bratrem Šimeónem, pobili ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaance ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}sídlící v Sefatu ^{▼▼2Pa 14,9} a zasvětili ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}je zkáze. Potom nazvali to město jménem Chorma. ^{▼▼tj. Zasvěcené zkáze; Nu 14,45; 21,3} 18 Juda také dobyl Gazu ^{▼▼6,4; 16,1.21; [jsou jmenována tři z pěti pelištejských měst (1S 6,17p; Jr 25,20; Sf 2,4); nejjižnější z nich Gaza je zmiňována v StS jako první (Gn 10,19; Dt 2,23)]} a její území, Aškalón ^{▼▼14,19; 2S 1,20} a jeho území a Ekrón ^{▼▼[nejsevernější z pelištejských měst; Joz 13,3; 1S 7,14; 17,52; 2Kr 1,2]} a jeho území. 19 Hospodin byl s Judou ^{▼▼v. 22; 2,18; 6,12n; Gn 39,3; Joz 6,27} a ten si podrobil pohoří. Ale ^{▼▼h.: protože} nebyl schopen podrobit ^{▼▼klíčové slovo kapitoly (10×); srv. 2,21; Dt 7,17; Joz 3,10; 13,6; 23,13} si obyvatele údolí, protože měli železné ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}vozy. 20 Kálebovi dali Chebrón, jak to Mojžíš vyhlásil, ^{▼▼Nu 14,24; Dt 1,36; Joz 14,9} a on odtamtud vyhnal ^{▼▼h.: podrobil si} tři syny Anákovy. 21 Avšak ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Jebúsejce, ^{▼▼1Pa 11,4} obyvatele Jeruzaléma, si synové Benjamínovi ^{▼▼Joz 18,28} nepodrobili a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Jebúsejci ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}pobývali se syny Benjamínovými v Jeruzalémě až do tohoto dne. ^{▼▼//Joz 15,63; 2S 5,6n}

22 Také dům Josefův ^{▼▼[tj. přislušníci (bojovníci) kmene Efrajim a Manases, žijící na záp. břehu Jordánu (v. 35; Joz 17,17; 2S 19,21p; srv. Nu 1,10.32; Joz 14,4)]} ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}vystoupil k Bét–elu ^{▼▼4,5; 20,18!; Gn 12,8p; Joz 16,2; 1Kr 12,29} a Hospodin byl s nimi. ^▼▼v. 19 23 Dům Josefův pak ⌈ ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}provedl v Bét–elu průzkum;⌉ ^{▼▼Nu 13,2} jméno toho města bylo ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}předtím Lúz. ^{▼▼Gn 28,19} 24 Průzkumníci ^{▼▼ptc.; h.: Strážci / Pozorující} viděli muže vycházejícího z města a řekli mu: Ukaž nám ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}teď průchod do města a my ti ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}prokážeme milosrdenství. ^{▼▼::8,35; Joz 2,12; 1S 15,6; 30,15} 25 Ukázal jim tedy průchod do města. Oni to město vybili ^{▼▼[Dle archeol. nálezů bylo město zničeno ve 13 st. př. Kr., což může souviset s popisovanou událostí.]} ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}ostřím meče, ale toho muže a celou jeho rodinu propustili. ^{▼▼Joz 6,25} 26 A ten muž šel do chetejské ^{▼▼Gn 23,3p; 2Kr 7,6} země, vystavěl město a nazval je jménem Lúz. To je jeho jméno až do tohoto dne.

27 Manases si však nepodrobil Bét–šeán ^{▼▼Joz 17,11.16; 1Kr 4,12; 1Pa 7,29} a jeho ^{▼▼Pozn. 57 v tabulce na str. 1499}vesnice, Taanak ^{▼▼5,19; Joz 12,21; 21,25} a jeho ^{▼▼Pozn. 57 v tabulce na str. 1499}vesnice, obyvatele ^{▼▼ptc.; K: sg.} Dóru a jeho ^{▼▼Pozn. 57 v tabulce na str. 1499}vesnic, obyvatele Jibleámu ^{▼▼Joz 17,11; 2Kr 9,27} a jeho ^{▼▼Pozn. 57 v tabulce na str. 1499}vesnic a obyvatele Megida a jeho ^{▼▼Pozn. 57 v tabulce na str. 1499}vesnic. ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaanci si tedy ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}umínili v této zemi zůstat. ^{▼▼h.: bydlet; //Joz 17,12} 28 I stalo se, když se Izrael vzmohl, že uložil ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaancům ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}nucené práce, ^{▼▼1Kr 9,20} ale ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}úplně si ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}je nepodrobil. ^{▼▼//Joz 17,13}

29 Ani Efrajim si nepodrobil ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaance, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}sídlící v Gezeru ^{▼▼Joz 16,10} a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaanci ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}pobývali uprostřed něj v Gezeru.

30 Zabulón si nepodrobil obyvatele ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}Kitrónu a obyvatele Nahalólu. ^{▼▼asi totožné s Nahalal — Joz 19,15; 21,35} ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaanci ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}pobývali uprostřed ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}nich a byli ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}vydáni na nucené práce.

31 Ašer si nepodrobil obyvatele ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}Aka, obyvatele Sidónu, ^{▼▼18,28; Gn 10,19; Joz 11,8} ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}Achlábu, Akzíbu, ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}Chelby, Afíku ^{▼▼[asi totožné s Afekem (Joz 19,30; 1S 4,1p)]} a Rechóbu. ^{▼▼Joz 19,30; 21,31; 1Pa 6,60} 32 Ášerovci tak sídlili uprostřed ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaanců usazených v zemi, protože si ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}je nepodrobili.

33 Neftalí si nepodrobil obyvatele Bét–šemeše ^{▼▼Joz 15,10; 1S 6,9} a obyvatele Bét–anatu ^{▼▼Joz 19,38} a pobýval mezi ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaanci usazenými v té zemi. Obyvatelé Bét–šemeše a Bét–anatu jim byli ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}vydáni na nucené práce.

34 ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Emorejci ^{▼▼Gn 10,16; [Jozue již dříve porazil Emorejce (Joz 10,5—11), ale zůstali zřejmě natolik silní, že utlačovali Danovce a velké množství se jich o něco později přestěhovalo do pohoří na severu (kp. 18).]} zatlačili syny Danovy do pohoří, neboť ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}jim ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}nedovolili sestupovat do údolí. 35 ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Emorejci si tedy ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}umínili zůstat ^{▼▼Gn 10,16; [Jozue již dříve porazil Emorejce (Joz 10,5—11), ale zůstali zřejmě natolik silní, že utlačovali Danovce a velké množství se jich o něco později přestěhovalo do pohoří na severu (kp. 18).]} v Har–cheresu, ^{▼▼srv. 8,13} v Ajalónu ^{▼▼12,12; Joz 10,12; 21,23} a v Šaalbímu. ^{▼▼v Joz 19,42 jako Šaalbín; 1Kr 4,9} Těžce na ně dolehla ^{▼▼jinde užíváno o Boží ruce (1S 5,6; Jb 23,2)} ruka domu Josefova a byli ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}vydáni na nucené práce. 36 Emorejská hranice vedla od ⌈průsmyku Akrabim,⌉ ^{▼▼h.: svahu (stoupání) štírů; n.: škorpiónů; Joz 15,3} od Sély ^{▼▼tj. skály; 2Kr 14,7; Iz 16,1; 42,11} až nahoru.