Gen 39 | CzeCSP | STEP | Josef byl přiveden dolů do Egypta. Od Izmaelitů, kteří ho tam odvedli, ho koupil faraonův dvorní úředník, Egypťan Potífar, velitel tělesné stráže.

‏ Genesis 39

Josef v Potifarově domě

1 Josef byl přiveden dolů do Egypta. ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}Od Izmaelitů, kteří ho tam ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}odvedli, ho koupil faraonův dvorní úředník, ^▼▼37,36p Egypťan Potífar, velitel tělesné stráže. 2 A Hospodin byl s Josefem, ^{▼▼v. 23; 21,22p; Sk 7,9} a proto ⌈byl ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}úspěšný ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}člověk.⌉ ^{▼▼n : všechno se mu dařilo. (1Pa 29,23; 2Pa 14,6; Ž 1,3} ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}Zůstal v domě svého egyptského pána. 3 Jeho pán viděl, že Hospodin je s ním a že všemu, co dělá, Hospodin dopřává v jeho ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}rukou ^{▼▼h. vazba může též znamenat: pod jeho vedením — srv. Nu 4,28; 33,1; 2Pa 24,13} úspěch. 4 Josef nalezl v jeho očích milost ^{▼▼v. 21; 30,27!} a sloužil ^{▼▼40,4; 1S 3,1; [ptc slovesa je překládáno jako „služebník“ ve smyslu „osobní sluha“; srv. Joz 1,1; 2S 13,18; 1Kr 10,5; 2Kr 6,15; 1Pa 16,4]} jemu samému. Potífar ho ustanovil ^{▼▼tj. + správcem; srv. 41,34+40; 1Kr 4,5} nad svým domem ^▼▼43,16 a všechno, co měl, ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}svěřil do Josefových ^{▼▼h.: jeho} ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}rukou. 5 A od té doby, co ho ustanovil nad svým domem a nade vším, co měl, Hospodin kvůli Josefovi Egypťanovu domu žehnal. ^{▼▼30,30; Nu 6,24; 2S 6,11; Př 3,33} Hospodinovo požehnání bylo na všem, co měl, jak v domě, tak na poli. 6 Všechno, co měl, zanechal v Josefových ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}rukou a nestaral ^{▼▼h.: nevěděl; [projev naprosté důvěry: nedohlížel na Josefa, jak si počíná]} se s ním o nic kromě chleba, ^{▼▼[prav. zahrnuje osobní záležitosti vůbec]} který jídal. Josef byl ⌈krásné postavy a krásného vzhledu.⌉ ^▼▼29,17p

7 Stalo se po těch ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věcech, že žena jeho pána pozvedla k Josefovi oči ^{▼▼n : se zadívala na Josefa} a řekla: Lehni ^{▼▼[h. výraz zn. ulehnout / ležet i spát (včetně přeneseného slova smyslu; srv. 2S 13,11 a Jb 7,21; 14,12 …)]} si se mnou. 8 On však odmítl ^{▼▼srv. 48,19; 2S 13,9; 2Kr 5,16; Est 1,12; Př 1,10} a ženě svého pána řekl: Hle, ⌈když jsem zde,⌉ ^{▼▼h.: spolu se mnou} můj pán se nestará ^▼▼v. 6p o to, co se v domě děje, a všechno, co má, ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}svěřil do mých ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}rukou. 9 Nikdo není v tomto domě větší než já a nevyňal z mé správy nic kromě tebe, protože jsi jeho žena. Jak bych mohl ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}spáchat takové ^{▼▼h.: toto veliké} zlo a zhřešit ^{▼▼Ž 51,6} proti Bohu? 10 I když mluvila ^{▼▼n : se vemlouvala / přemlouvala / sváděla …} k Josefovi den co den, neuposlechl ji, aby k ní ulehl a byl s ní. 11 Jednoho dne přišel do domu, aby dělal svou práci, a ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nikdo z domácích ^{▼▼h.: lidi domu} v domě nebyl. 12 Tu ho uchopila za ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}oděv se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Lehni si se mnou! Zanechal svůj oděv v její ruce, utíkal a ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odešel ven. 13 Když viděla, že zanechal svůj oděv v její ruce a utekl ^{▼▼2Tm 2,22} ven, 14 svolala své domácí ^{▼▼h.: lidi domu} a říkala jim: Podívejte, přivedl nám hebrejského muže, aby s námi laškoval! ^▼▼26,8 Přišel ke mně, aby se mnou ležel, ale hlasitě jsem křičela. 15 Když uslyšel, že jsem ⌈začala hlasitě křičet,⌉ ^{▼▼h.: pozvedla svůj hlas a křičela,} zanechal svůj oděv u mě, utíkal a ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odešel ven. 16 Nechala si jeho oděv u sebe, dokud jeho pán nepřišel ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů, 17 a povídala ^{▼▼Ex 20,16; Ž 37,14} mu totéž: Přišel ke mně ten hebrejský otrok, kterého jsi nám přivedl, a chtěl se mnou laškovat. 18 Ale když jsem ⌈začala hlasitě křičet,⌉ ^{▼▼h.: pozvedla svůj hlas a křičela,} zanechal svůj oděv u mne a utekl ven.

Josef ve věznici

Když jeho pán slyšel slova své ženy, která mu říkala: To a to mi tvůj otrok udělal, vzplanul ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hněvem, 20 vzal ho ^{▼▼h.: + Josefův pán} a ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}uvrhl ho do věznice, ^{▼▼h.: kruhový dům; jen 8 výskytů v 39,20 — 40,5; prav. zn. pevnost (LXX) n. citadela} do místa, kde byli vězněni královští vězni. Tak se tam ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}ocitl ve věznici. 21 Ale Hospodin byl s Josefem a rozprostřel nad ním milosrdenství a dal mu milost ^▼▼v. 4 v očích velitele věznice. 22 Velitel věznice ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}svěřil všechny vězně ve věznici do Josefových ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}rukou, takže řídil ^{▼▼n.: se staral o; h.: on byl ()činitelem všeho,} všechno, co se tam dělalo. 23 Velitel věznice nedohlížel na nic, co bylo v jeho ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}rukou, protože Hospodin byl s ním. Co Josef činil, tomu Hospodin dopřával úspěch.