Gen 44 | CzeCSP | STEP | Josef přikázal ⌈správci svého domu:⌉ Naplň žoky těchto mužů potravou tak, jak budou moci unést, a vlož peníze každého nahoru do jeho žoku.

‏ Genesis 44

Stříbrný kalich nalezen u Benjamína

1 Josef přikázal ⌈správci svého domu:⌉ ^▼▼43,16p Naplň žoky těchto mužů potravou tak, jak budou moci unést, a vlož peníze ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každého nahoru do jeho žoku. 2 Můj kalich, ten stříbrný kalich, vlož s penězi za jeho obilí nahoru do žoku toho nejmladšího. Správce učinil ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}všechno, co Josef řekl. 3 Když se ráno rozjasnilo, byli ti muži propuštěni i se svými osly. 4 Vyšli z města, ještě nebyli daleko, a Josef řekl ⌈správci svého domu:⌉ ^▼▼43,16p Vstaň, pronásleduj tyto muže a až je dostihneš, řekni jim: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč jste za dobro odplatili zlem? ^{▼▼50,15; 1S 25,21; Ž 35,12; Př 17,13} 5 Což to není kalich, z něhož pije můj pán? ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}Vždyť z něho on věští! Tím, co jste učinili, jste spáchali zlo.

6 Když je dostihl, řekl jim ona slova. 7 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděli mu: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč můj pán mluví taková slova? Ať je to od tvých otroků vzdáleno, aby učinili ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}něco takového! ^{▼▼18,25; 1S 24,7; 2S 23,17} 8 Hle, peníze, které jsme nalezli nahoře ve svých žocích, jsme ti přinesli zpět z kenaanské země. Jak bychom mohli z domu tvého pána ukrást stříbro nebo zlato? 9 U koho z tvých otroků se to nalezne, ten ať zemře, a také my se staneme otroky mého pána. 10 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Tedy dobrá, bude to podle vašich slov: U koho se to najde, ten bude mým otrokem a vy budete volni. ^{▼▼h.: bez viny} 11 Tu ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý rychle ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}sundal na zem svůj žok a ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý svůj žok ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}otevřel.

12 ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}Prohlídka začala u nejstaršího a skončila u nejmladšího. Kalich se našel v Benjamínově žoku. 13 Roztrhli svá roucha, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý naložil svého osla a vraceli se do města. 14 Když Juda a jeho bratři ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}přišli do Josefova domu, on tam ještě byl. Tu padli ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před ním na zem. 15 A Josef jim řekl: Jaký skutek jste to provedli? Což nevíte, že muž jako já ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}dokáže věštit? 16 Juda ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Co můžeme mému pánu ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}říci? Co máme povídat? A jak se ospravedlníme? Bůh postihl ^{▼▼h.: nalezl; Nu 32,23; Př 13,21v} provinění tvých otroků. Hle, jsme otroky mého pána, i my, i ten, ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}u něhož se nalezl kalich. 17 Josef ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Ať je to ode mne vzdáleno, abych to učinil. Muž, ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}u něhož se ten kalich našel, ten bude mým otrokem, a vy ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}jděte v pokoji ^{▼▼26,31; Ex 4,18; 1S 1,17!; Sk 16,36} ke svému otci.

18 Juda k němu přistoupil a řekl: Dovol, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, můj pane, ať tvůj otrok promluví k ^{▼▼h.: slovo do uší svého …} svému pánu; ať tvůj hněv nevzplane proti tvému otroku, protože ty jsi jako farao. ^{▼▼[tzn. mocen omilostnit nebo odsoudit]} 19 Můj pán se svých otroků ptal: Máte otce nebo bratra? 20 Řekli jsme mému pánu: Máme starého otce ^{▼▼42,13; 43,27} a malého chlapce, který se mu narodil ve stáří. ^▼▼37,3 Jeho bratr je mrtev a po své matce zůstal on sám; jeho otec ho miluje. 21 Řekl jsi svým otrokům: Přiveďte ho ke mně dolů, ať ⌈ho uvidím na vlastní oči.⌉ ^{▼▼h.: na něho upřu (/ položím) své oko} 22 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděli jsme mému pánu, že chlapec nemůže opustit svého otce. Kdyby opustil svého otce, on by zemřel. 23 Řekl jsi svým otrokům: Jestliže váš nejmladší bratr nesestoupí s vámi, nespatříte již moji tvář. ^▼▼43,3 24 Když jsme vystoupili ^{▼▼13,1p; 45,9} ke tvému otroku, mému otci, oznámili jsme mu slova mého pána. 25 Potom náš otec řekl: Nakupte nám ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}znovu trochu potravy. ^▼▼43,2 26 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděli jsme: Nemůžeme tam sestoupit. Pouze bude–li náš nejmladší bratr s námi, pak sestoupíme, neboť nemůžeme spatřit tvář toho muže, pokud náš nejmladší bratr nebude s námi.

27 A tvůj otrok, můj otec, nám řekl: Vy víte, že mi má žena porodila dva syny. 28 Jeden mi ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odešel. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Volal jsem: Jistě byl rozsápán, byl rozsápán! ^▼▼37,33 Až dosud jsem ho neviděl. 29 A i tohoto ode ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}mne berete? Potká–li ho neštěstí, ^{▼▼42,38; 42,4p} se zármutkem přivedete mé šediny dolů do podsvětí. 30 A teď, když přijdu k tvému otroku, svému otci, a chlapec, na němž ^{▼▼h.: na jehož duši} otcova ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}duše lpí, nebude s námi, 31 když otec uvidí, že s námi chlapec není, zemře. Tak tvoji otroci přivedou šediny tvého otroka, našeho otce, s žalem dolů do podsvětí. 32 Vždyť tvůj otrok se za chlapce svému otci zaručil ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Jestliže ho nepřivedu k tobě, budu před svým otcem ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}navždy vinen. ^▼▼43,9 33 Nyní tedy ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, ať tvůj otrok zůstane místo toho chlapce za otroka mému pánu a ten chlapec ať se ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vrátí se svými bratry. 34 Vždyť jak bych mohl ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přijít ke svému otci, když by chlapec nebyl se mnou? Ať nehledím na zlo, které by postihlo mého otce!